Život s autismem.....jak je vidíme my a jak nás vnímají oni!

Mini dovolená 2011

Jelikož si v březnu táta Bárt při chytání loupežníka přetrhal křížové vazy v koleně, tak se letošní dovolená odkládá a místo ní jsme absolvovali MINI dovolenou. Prostě jsme se sbalili a vyjeli směr Šumava, protože tam jsme ještě nebyli. Bez plánování, jen tak...se stanem a spacákama v kufru a hurá na cestu. Když jsme přijeli do Českých Budějovic, pochopili jsme, proč k tomuto městu má pan Zdeněk Svěrák ve hře Záskok takovou averzi. Město jako takové by bylo možná srovnatelné s jakýmkoliv jiným....jenže....značení a směrové cedule jsme asi nepochopili, nebo jsou jen pro zasvěcené, dopravdní zácpa všemi směry k tomu a po téměř třech hodinách pobytu v koloně v tomto velkoměstě, jsme s opravdovou úlevou a opravdovým odporem ujížděli pryč. Směrem Český Krumlov a popř. i dál. Hned za Českým Krumlovem jsme ale zahlédli kemp s chatkami a tak jsme zkusili štěstí a ono to vyšlo. Přespali jsme v chatce č. 6 a večer jsme společně se Sárkou vymýšleli naši řeč = doležalovštinu. Např. vlk - vlkonéša, husa - gaganéša a námi milovaná slepice - vejconéša.
Bertík brzy usnul, byl unavený a trochu rozhozený, ale spal celou noc. Ráno jsme se nasnídali a vyrazili na prohlídku Č. Krumlova. Bertík s námi od samého rána polemizoval na téma: "Už jedeme domů? Nikam nejdu! Jsem unavený! Je to pitomost a hloupý nápad!" Ani jídlo v restauraci nesnědl všechno. Nadával jako špaček celou dobu, že Český Krumlov je pitomé a nudné město. Nechtěl jít nikam, jen do auta a domů. Pak jsme míjeli ceduli s názvem Labyrint a Bertík pookřál. Zrcadlový labyrint nám učaroval všem. Vyfasovali jsme igelitové rukavice a vyšli vstříc bludišti. Nevěřila jsem až do té doby, že se mezi zrcadly dá tak úžasně motat. Bertík si to prošel hned 2x. Pak na Č. Krumlov na chvíli názor změnil, ale jen do té doby, než jsme vyšli ven. Další cesta naše vedla k rozhledně Libín. Vše by šlo jako obvykle...Bertík z auta nechce, ale pak vyleze, schody se mu nelíbí, ale výjde je.....pak ale přišlo něco, co jsme zatím neznali....dokud byly schody ze zadu bedněné a nebylo vidět skrz, tak to bylo fajn, jenže v posledním patře zřejmě došla prkna na bednění a čili...Bertík se rozeřval na celé kolo, že je to pitomost, že nikam nejde, že všichni umřem a já jsme zrůda, že ho tam vedu. Legrace na celé kolo. A když proti nám po schodech scházel klučina...asi tak 12.-ti letý, Bertík na něj spustil: "Ty jsi pitomec, byl si nahoře. Teď umřeš!" Koukla jsem na klučinu omluvně a on vykuleně kráčel dál. Nakonec jsme ale rozhlednu zdolali. Slíbila jsem Bertíkovi, že když těch pár schodů výjde, tak zajedeme pro Lego....a jako vždy...tato kouzelná formulka zabrala. Když jsme tedy při zpáteční cestě zahlédli na pokraji Českých Budějovic obchodní centrum, potlačili jsme kolektivní nechuť a zaparkovali jsme u Globusu. Bertík dostal 200,- a šel si vybrat to, co ho osloví a nač mu výjdou peníze. A zvládl to. A pak už jsme jeli rovnou domů.....když jsme druhý den jeli na nákup, Bertík se nás zeptal: "Proč nechcete být doma?" Takže výletům uděláme na chvíli konec, aby se zase dal dokupy.
DSCF0293.JPG
DSCF0303.JPG
DSCF0306.JPG
DSCF0308.JPG
DSCF0310.JPG
DSCF0311.JPG
DSCF0314.JPG
DSCF0326.JPG
DSCF0337.JPG
DSCF0343.JPG
DSCF0226.JPG
DSCF0231.JPG
DSCF0239.JPG
DSCF0243.JPG
DSCF0244.JPG
DSCF0248.JPG
DSCF0250.JPG
DSCF0252.JPG
DSCF0253.JPG
DSCF0267.JPG
17.08.2011 22:22:35
bartolomej777

Co si myslíte o integraci postižených dětí do běžných škol?

Spíše ano (3334 | 34%)
Spíše ne (3149 | 33%)
Nevím (3158 | 33%)
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one