Život s autismem.....jak je vidíme my a jak nás vnímají oni!
Jelikož si v březnu táta Bárt při chytání loupežníka přetrhal křížové vazy v koleně, tak se letošní dovolená odkládá a místo ní jsme absolvovali MINI dovolenou. Prostě jsme se sbalili a vyjeli směr Šumava, protože tam jsme ještě nebyli. Bez plánování, jen tak...se stanem a spacákama v kufru a hurá na cestu. Když jsme přijeli do Českých Budějovic, pochopili jsme, proč k tomuto městu má pan Zdeněk Svěrák ve hře Záskok takovou averzi. Město jako takové by bylo možná srovnatelné s jakýmkoliv jiným....jenže....značení a směrové cedule jsme asi nepochopili, nebo jsou jen pro zasvěcené, dopravdní zácpa všemi směry k tomu a po téměř třech hodinách pobytu v koloně v tomto velkoměstě, jsme s opravdovou úlevou a opravdovým odporem ujížděli pryč. Směrem Český Krumlov a popř. i dál. Hned za Českým Krumlovem jsme ale zahlédli kemp s chatkami a tak jsme zkusili štěstí a ono to vyšlo. Přespali jsme v chatce č. 6 a večer jsme společně se Sárkou vymýšleli naši řeč = doležalovštinu. Např. vlk - vlkonéša, husa - gaganéša a námi milovaná slepice - vejconéša.
Bertík brzy usnul, byl unavený a trochu rozhozený, ale spal celou noc. Ráno jsme se nasnídali a vyrazili na prohlídku Č. Krumlova. Bertík s námi od samého rána polemizoval na téma: "Už jedeme domů? Nikam nejdu! Jsem unavený! Je to pitomost a hloupý nápad!" Ani jídlo v restauraci nesnědl všechno. Nadával jako špaček celou dobu, že Český Krumlov je pitomé a nudné město. Nechtěl jít nikam, jen do auta a domů. Pak jsme míjeli ceduli s názvem Labyrint a Bertík pookřál. Zrcadlový labyrint nám učaroval všem. Vyfasovali jsme igelitové rukavice a vyšli vstříc bludišti. Nevěřila jsem až do té doby, že se mezi zrcadly dá tak úžasně motat. Bertík si to prošel hned 2x. Pak na Č. Krumlov na chvíli názor změnil, ale jen do té doby, než jsme vyšli ven. Další cesta naše vedla k rozhledně Libín. Vše by šlo jako obvykle...Bertík z auta nechce, ale pak vyleze, schody se mu nelíbí, ale výjde je.....pak ale přišlo něco, co jsme zatím neznali....dokud byly schody ze zadu bedněné a nebylo vidět skrz, tak to bylo fajn, jenže v posledním patře zřejmě došla prkna na bednění a čili...Bertík se rozeřval na celé kolo, že je to pitomost, že nikam nejde, že všichni umřem a já jsme zrůda, že ho tam vedu. Legrace na celé kolo. A když proti nám po schodech scházel klučina...asi tak 12.-ti letý, Bertík na něj spustil: "Ty jsi pitomec, byl si nahoře. Teď umřeš!" Koukla jsem na klučinu omluvně a on vykuleně kráčel dál. Nakonec jsme ale rozhlednu zdolali. Slíbila jsem Bertíkovi, že když těch pár schodů výjde, tak zajedeme pro Lego....a jako vždy...tato kouzelná formulka zabrala. Když jsme tedy při zpáteční cestě zahlédli na pokraji Českých Budějovic obchodní centrum, potlačili jsme kolektivní nechuť a zaparkovali jsme u Globusu. Bertík dostal 200,- a šel si vybrat to, co ho osloví a nač mu výjdou peníze. A zvládl to. A pak už jsme jeli rovnou domů.....když jsme druhý den jeli na nákup, Bertík se nás zeptal: "Proč nechcete být doma?" Takže výletům uděláme na chvíli konec, aby se zase dal dokupy.
DSCF0293.JPG
DSCF0303.JPG
DSCF0306.JPG
Po dlouhé odmlce se dostávám ke psaní.....je léto a Bertík má za sebou druhou třídu. Opět se může  pyšnit samými jedničkami....ačkoliv známka jako taková je zavádějící a pravděpodobně přistoupíme k slovnímu hodnocení, které je pponěkud konkrétnější ve výčtu znalostí a popř. v nastínění nedostatků. Jednička je jednička, ale těžko z ní vyčíst co Bertíkovi jde a co ne....u jedničky se předpokládá, že mu jde vše.....a v rámci jeho postižení mu jde víc, než jsme kdy doufali, nicméně....ne vše co je dáno osnovami Bertík splní, nebo je ochoten plnit.
Na konci školního roku se s dětmi a asistentem Šrěpánem zúčastnil dvou denního výletu na letním táboře Zdravuška. Byl prý drobet nesvůj, ale když jsem večer za nimi přijela, byl už úplně v pohodičce a s dětmi se zapojil i do her. A se mnou si zahrál ping-pong. Měla jsem co dělat, abych uskakovala těm jeho prudkým a razantním odpalům. Ale bavilo ho to a to bylo hlavní. Na závěr naší hry vystoupil na stupně vítězů a kynul s úsměvem na všechny strany. Za vysvědčení měl slíbené Lego Piráti z Karibiku, které si sám vybral a také si v den vysvědčení pro něj hned s taťkem zajel.
Zdravuška.jpg
Word.jpg
P1180279.JPG
První pololetí ve druhé třídě máme zdárně za sebou!!!! Bertík čte jako o život, doslova hltá všechny nové informace. Posedlost technikou všeho druhu nadále roste, vše nové podrobí zatěžkávacím zkouškám, vyzkouší všechny možnosti, které mu nová hra, program, či Nintendo dovolí a pak...............odloží to s nezájmem, jelikož už mu to nic nového nenabízí a prahne opět po další novince. Nintendo DS, které dostal na Leopolda, už jej nějak moc nazajímá a nyní touží po Nintendu Wi.....potřebovali bychom občas bohatého strýčka, aby se ty jaho nároky a potřeby daly uspokojit. Ještě že existuje Internet!!!!!!!
Mimo PC se nám na obzoru objevuje další "posedlost" (v dobrém míněno) a to je angličtina. Přemýšlela jsem o tom, že lví podíl na tom bude mít zřejmě Bertíkova PC mánie, která začala někdy kolem jeho tří let. Bylo to to jediné co ho krom Lega bavilo.....a díky PC začal mluvit, zprvu jen echolalicky, ale i to byl pokrok......v té době jsme pořizovali všechny možné hry a CD-Romy.......ale ne vždy na nich byla česká verze, takže to vypadá, že si Bertík angličtinu naposlechl už kdysi a nyní to pro něj není nic nového......kdo ví, jestli s námi zprvu nemluvil něčím, co se blížilo angličtině......
Každopádně nyní je to Bertíkův nejoblíbenější předmět.....má výbornou paměť, slovíčka se mu ukládají do hlávky naprosto sama, takže občas ohromí i žáky z vyšších ročníků svými znalostmi.....a to jsou chvíle, pro které stojí za to žít. S asistentem Štěpánem si káply do noty......oba to umí s počítačem a oba mají rádi angličtinu a oba jsou to "velcí kluci"...... a jelikož má nyní Bertík ve škole k dispozici vlastní pracovní notebook, kam mu Štěpán průběžně stahuje nejrůznější výukové programy, tak je Berťa spokojen a už ani moc neprská, když má jít něco dělat.........nadále nerad píše, tedy psací písmo......velkými tiskacími napíše cokoliv. Matematika je taky v klídku......Prvouka....no....tam je potíž jen v tom, že Bertík díky své zálibě v dokumentech všeho druhu a paměti jako slon téměř vše zná...tudíž ho tyto hodiny moc neberou...nic mu nenabízejí. Pak si raději zvolí angličtinu, nebo výukový program se starým Řeckem a doma nás pak bombarduje otázkami typu......kdo udělal Trojského koně a já se mu snažím vysvětlit, že Trojský kůň je počítačový virus.......Vždy je co zlepšovat a dolaďovat.
Ale jinak jsme pyšní na jeho vysvědčení, kde jsou opět samé jedničky....kdo by taky nebyl!!!!


 
P1170444.JPG
P1170445.JPG
P1170452.JPG

Co si myslíte o integraci postižených dětí do běžných škol?

Spíše ano (3334 | 34%)
Spíše ne (3149 | 33%)
Nevím (3158 | 33%)
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one