Život s autismem.....jak je vidíme my a jak nás vnímají oni!
Aby se s Bertíkem dalo pracovat, a to nejen ve škole, ale i doma, potřebuje čas od času pořádnou motivaci. A tak se vždy určí nějaké datum v určitém časovém horizontu, kdy dostane to, co si vybere jako odměnu. Vždy to bylo Lego....Lego Bionicle, Lego Star wars, Lego Toy story, atd.

Letos o prázdninách se však Beretík zahladěl do Nintenda. Neustále mluvil o Nintendu DS a Nintendu Vi. Přiznávám, že jsem neměla ani tucha co to je, dokud nedonesl od babičky propagační materiál a já prozřela. Byla to hrací konzole, která se lišila ve velikosti a možnosti užití. A tak jsme dlouho čekali, pro co se Bertík rozhodne...zda to bude DS, které je přenosné, maličké a tedy praktické a nebo Vi, které se dá připojit k televizi a tímpádem je obraz dostatečně veliký, leč nepřonosný. Každý týden to bylo něco jiného. Jednou DS a jednou Vi. Vybrali jsme tedy termín s dostatečným odstupem, aby měl Bertík dost času si to ujasnit. A termín byl: Pondělí 15. listopadu na Leopolda. A od této chvíle Bertík bombardoval celou rodinu a přilehlé okolí tím, že neustála opakoval, že chce Nintendo na 15. Leopolda. Během pár dnů si Bertík ujednotil, že chce Nintendo DS a pozor!!! ČERNÉ!!!! Nastal tedy další zádrhel....seženeme právě to černé?

Na internetu jsme hledali, ale většinou měli bílé, či zelené a dokonce růžové, ale černé na skladu nebylo a záruka dodání nebyla 100%. Nakonec jsme se obrátili na místní PC Shop a objednali ho tam. Přišel už začátkem listopadu a po domluvě s panem prodavečem, zůstalo v obchodě a čekalo, až si ho Bertík příjde koupit...sám!!!

Už od 4. listopadu Bertík klaždé ráno, sotva otevřel oči, pronesl: „Dnes je čtyři!“, potom pět a tak dál, až se přiblížil Leopold. V neděli 14. byl Bertík už tak napnutý, že ani usnout nemohl. Seděla jsem u něj, uložila ho, ale sotva jsem ulehla do postele, už byly zase slyšet Bertíkovy capky jak sbíhají se schodů. Nakonec jsem u něj zůstala než usnul. Ráno vstával s úsměvem. Sotva se probudil, řekl: „Dnes je Leopold!“

Bylo domluveno, že si pro Nintendo Ds černé pojede až po škole a Bertík to akceptoval a bez potíží. Když se vracel se Štěpánem z vycházky, stál už táta Bárt s autem před školou....o hodinu dříve!!!

Takže pro tento den měl Bertík o hodinu méně, protože nemělo smysl snažit se ho tam nyní držet a čekat, že bude schopen myslet na něco jiného než na Nintendo DS černé. A tak se všichni tři chlapi....Bertík, táta Bárt a asistent Štěpán....po domluvě s vedením školy, sebrali a jeli pro Nintendo. Bertík netušil kam se pro něj pojede a tak když se zajíždělo k PS Shopu protestoval, že tam Nintendo nemají. Bárt mu odpověděl, že se tam zajdou tedy alespoň zeptat. A tak si po chvíli Bertík odnášel z obchodu své vytoužené Nintendo DS černé a je mi jasné, že se PC Shop Jemnice dostal na jeho osobní piedestal mezi ocbchody. A tak máme Nintendo.....Bertík od první chvíle akceptoval, že do školy Nintendo nepatří a je klid. A my a všichni naši známí včetně lidí, co se s Bertíkem dostali za poslední tři měsíce do kontaktu, si už navždy budemem pamatovat to magické datum 15. listopadu a navždy nám v hlavě zůstane ono jméo LEOPOLD!!!

17.11.2010 10:08:53
bartolomej777

Co si myslíte o integraci postižených dětí do běžných škol?

Spíše ano (3334 | 34%)
Spíše ne (3149 | 33%)
Nevím (3158 | 33%)
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one